Dlouhodobá udržitelnost

Odvětví zemědělství je z hlediska dlouhodobé životaschopnosti do značné míry závislé na přírodních zdrojích a socioekonomických podmínkách. Přijetím udržitelných postupů po sobě mohou zemědělci zanechat odkaz odpovědného hospodaření a podpořit pocit hrdosti a úspěchu za svůj příspěvek k udržitelnější a odolnější budoucnosti. Budou udržovat úrodnost půdy, snižovat erozi a chránit vodní zdroje a zároveň podporovat zdravější ekosystémy a snižovat emise skleníkových plynů. Mohou také zlepšit sociální a ekonomický blahobyt místních komunit.

Cílem této příručky je pomoci najít nejlepší způsob, jak se posunout k větší udržitelnosti, a to s ohledem na místní podmínky a s uvedením konkrétních cílů a postupů. Zavedení těchto opatření může zlepšit životní podmínky, zajistit ekonomickou životaschopnost a podpořit udržitelné zemědělské postupy, které jsou přínosné pro životní prostředí, ekonomiku a venkovské komunity.

Záměry a cíle

Odvětví zemědělství je z hlediska své dlouhodobé udržitelnosti velmi závislé na přírodních zdrojích a socioekonomických podmínkách produkční oblasti. Pro dosažení větší udržitelnosti je zásadní vyvážené a současné zlepšování environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů této činnosti. Tato příručka si klade za cíl pomoci určit nejlepší způsob, jak se posunout k větší udržitelnosti, s přihlédnutím k místním podmínkám. Uvádí konkrétní cíle a postupy nezbytné pro udržitelnější výrobu.

STÁHNOUT PDF

1. Obecný pohled
2. Oblast životního prostředí
3. Socioekonomická oblast

Opatření v oblasti životního prostředí umožňují řádné hospodaření s přírodními zdroji a jdou nad rámec závazných předpisů. Mezi hlavní cíle této oblasti patří:

  • zachování půdy předcházením erozi;
  • zachování struktury půdy a zlepšení její úrodnosti;
  • zachování biodiverzity prostřednictvím správného managementu agrolesnických systémů a snížení výskytu toxických nebo znečišťujících látek;
  • zachování a úspora vodních zdrojů prostřednictvím jejich účinného a neinvazivního využívání;
  • úspora energetických zdrojů za účelem snížení uhlíkové stopy a emisí skleníkových plynů.

Cílem opatření v socioekonomické oblasti je podpořit udržitelnost venkovského prostředí pomocí:

  • vytváření pracovních míst a majetkových struktur ve venkovských oblastech a uplatňování pracovníků na venkově;
  • správného řízení rizik, uznání kvalitní zemědělské produkce od spotřebitelů;
  • hledání odbytových kanálů, které produkují vyšší hodnotu;
  • zavádění inovativních postupů a technologií.

Oblast životního prostředí hraje v udržitelném zemědělství klíčovou roli a následující postupy mohou pomoci snížit dopad na životní prostředí, zlepšit kvalitu půdy a zachovat přírodní zdroje pomocí:

1.  Zavádění správných technik hospodaření s půdou chrání před riziky eroze a ztráty živin. Díky těmto technikám dochází k zachování organického materiálu a účinného hospodaření s půdním pokryvem, ať už samovolným nebo vysetým, jako např.:

  • Krycí plodiny na trvalých kulturách. Používání krycích plodin je doporučeným postupem vzhledem k jeho četným fyzikálním, chemickým a biologickým přínosům, včetně snížení rizika eroze a zachování struktury půdy.
  • Ochranné zpracování půdy: Postupy zpracování půdy musí být přizpůsobeny klimatickým
    a půdním podmínkám každé oblasti, aby se zabránilo mechanické erozi způsobené orbou, která je významnou příčinou degradace půdy a splavování.
  • Střídání plodin: Střídání různých plodin na stejném pozemku v průběhu času zlepšuje využití půdních živin.
  • Zapravení posklizňových zbytků plodin nebo zbytků po prořezávce: Pokud není možné zbytky plodin, které zůstaly na poli bezprostředně po sklizni spásat dobytkem, doporučuje se obilnou slámu pořezat a rovnoměrně rozvrstvit a poté zapravit do půdy.
  • Optimalizace hnojení: Vhodné hnojení je nezbytné pro dosažení požadované úrovně zemědělské produkce a doplnění hladiny živin při zajištění plynulosti zemědělských prací. Nadměrné používání však může mít negativní dopady na životní prostředí, jako je například kontaminace podzemních vod nebo emise skleníkových plynů.
  • Hustota osazení: Pro optimální využití zemědělské půdy se doporučuje přizpůsobit hustotu osazení specifickým klimatickým
    a půdním vlastnostem oblasti. Tím se zajistí řádná regenerace půdy a předejde se problémům s erozí.

2. Podpora biodiverzity:

  • Používání rostlinolékařských přípravků může mít negativní dopad na biodiverzitu, půdu a vodu. Pro zmírnění těchto dopadů je nezbytné přijmout postupy integrované ochrany rostlin, které minimalizují používání přípravků na ochranu rostlin a upřednostňují alternativní, preventivní metody.
  • Smíšené zemědělské systémy přinášejí řadu výhod, včetně optimalizace interakcí mezi různými druhy, zvýšení biodiverzity
    a vytvoření mikroklimatu. Víceleté plodiny s hlubokými kořeny mohou zlepšit stav půdy, snížit erozi a zlepšit koloběh živin. Smíšené systémy také uzavírají koloběh živin, čímž snižují potřebu externích hnojiv a krmiv pro hospodářská zvířata. V maximální možné míře by měly být podporovány extenzivní systémy, které upřednostňují využívání píce a krmiv vypěstovaných na farmě. Systémy trvalého ustájení naopak zvyšují spotřebu energie, vytvářejí více odpadu, snižují kvalitu produktů, zvyšují riziko onemocnění a nedostatečně využívají pastviny. Extenzivní pastva naproti tomu vytváří ideální podmínky pro širokou škálu živočichů.
  • Udržování výmladkových lesů, břehů, živých plotů, mezí a řídkých lesních porostů nejen zachovává přírodní stanoviště a krajinu, ale také omezuje erozi, chrání volně žijící živočichy, pomáhá zadržovat vlhkost a poskytuje ochranu proti větru a stín pro hospodářská zvířata.
  • Používání krajových odrůd. Standardizace zemědělství ohrožuje tisíce let starou selekci odrůd a plemen. Mnoho odrůd bylo selektováno pro specifické vlastnosti, jako je odolnost vůči škůdcům a chorobám, odolnost vůči mrazu a suchu nebo jedinečné vlastnosti, díky nimž jsou dobře přizpůsobeny místním podmínkám. Tyto krajové odrůdy hrají důležitou roli při přizpůsobování zemědělství a chovu dobytka místním podmínkám.
  • Efektivní hospodaření s vodou. Toho lze dosáhnout používáním odrůd plodin odolných vůči suchu, správným hospodařením
    s půdou a zaváděním účinných zavlažovacích metod a technologií.
  • Úspora energie a energetická účinnost. Toho lze dosáhnout vhodným výběrem strojů podle typu půdy, společným využíváním strojů a podporou obnovitelných zdrojů energie.

Zavedením těchto postupů mohou zemědělci snížit svou ekologickou stopu, zlepšit stav půdy a zachovat přírodní zdroje pro udržitelné zemědělství.

Socioekonomická opatření jsou pro udržitelnost důležitá, protože pomáhají zajistit, aby hospodářský růst a rozvoj byl inkluzivní a spravedlivý, a ne na úkor životního prostředí nebo blahobytu marginalizovaných komunit. V zemědělství mohou tato opatření zahrnovat:

  1. Diverzifikace plodin může přispět ke snížení sezónních výkyvů, snížení rizika hospodaření a podpoře stabilních pracovních příležitostí. Tato diverzifikace zahrnuje také nové iniciativy, které jdou nad rámec tradičních zemědělských činností, jako je agroturistika nebo drobné zpracování potravin na rodinných farmách které přispívají k rozvoji místní ekonomiky a udržení obyvatel na venkově a zároveň poskytují vysokou úroveň potravinové bezpečnosti a společně s kvalitními produkty pro spotřebitele.
  2. Podpora kvality zemědělských produktů tím, že je spotřebitelům umožněno rozeznat produkty se specifickými vlastnostmi, které jsou výsledkem zvláštního původu nebo konkrétního způsobu výroby, pomáhá zvýšit hodnotu produktů a přináší prospěch zemědělcům, jejich produkci i místnímu regionu.
  3. Zajištění bezpečnosti, hygieny a ergonomických podmínek v zemědělském podniku.
  4. Managing agricultural risks through preventive measures such as anti-hail nets, or palliative tools such as insurance,
  5. Podpora spolupráce mezi zemědělci a chovateli/pěstiteli, podpora členství ve sdruženích a družstvech a snaha o generační obměnu
    v zemědělských podnicích, to vše jsou důležité kroky při prosazování udržitelného a odpovědného zemědělství.
  6. Zásadní význam má zajištění dobrých životních podmínek pracovníků bez diskriminace, ale se spravedlivými mzdami, důstojnými podmínkami a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.
  7. Podpora krátkých obchodních kanálů/řetězců, jako je přímý prodej spotřebitelům, může rovněž přidat hodnotu zemědělské produkci.
ZPĚT